Přednáška manželů Hadravových na Festivalu filozofie ve VelMezu

Asi před týdnem mě přišel e-mail od ČASu (Česká astronomická společnost), že v pondělí 6.6. se koná přednáška Petra a Aleny Hadravových na téma Věda a svoboda. Přednáška měla být součástí již 10. Festivalu filozofie ve Velkém Meziříčí. Upřímě vůbec jsem netušil, že se něco takového ve VelMezu koná. Ale docela mě to zaujalo. V přednášce se mělo hovořit o Galileo Galileim, Johannu Keplerovi a o Křišťanovi z Prachatic.



O Galileo Galileim a Johannu Keplerovi jsem toho věděl už docela dost, ale jměno Křišťan z Prachatic mě bylo zcela neznámé. A tak jsem se rozhodl, že tuto přednášku navštívím. A dobře jsem udělal. V podstatě nové informace o již výše zmíněných velikánech, jsem se nedozvěděl, ale rozhodně bylo zajímavé poslouchat o muži, který jako první popsal astroláb (konečně vím, co přesně to je :)) v literatuře, že to byl kámoš Jana Husa. I když to byl husita, tak kámoš se Žiškou to nebyl. Byl jako mezi dvěma mlýnskými kameny. Z jedné strany byli katolíci a z druhé husité. Každopádně to byl učenec, který je dost možná dnes nedoceněn a mělo by se o něm učit šířeji.

Každopádně mě zaujal tento festival jako takový. Série přednášek na určité téma od vynikajících přednášejících, je velice lákavé.
Festival podporuje i Akademie věd ČR, takže jde o velice hodnotnou akci, kterou všem doporučuji . Jen mě mrzí, že jsem tuto akci objevil až v jejím desátém roce existence, protože jsem prošvihl spoustu zajímavých přednášek. Nicnéně už se těším na ročník jedenáctý, který jsi nechci nechat ujít.

Toto je oficiální anotace přednášky z webu festivalu:
Petr Hadrava, DrSc.
PhDr. Alena Hadravová, CSc.

Pravý filosof musí mít svobodnou mysl...
Příběh první: Galileo Galilei a Johannes Kepler
Galileo Galilei a Johannes Kepler jsou příkladem raně novověkých vědců, kteří položili základy moderní astronomie a fyziky, a tím i rozvoje techniky v následujících staletích. Při své práci však museli řešit nejen odborné problémy, ale také překonávat společenské překážky, omezující vědecké poznání z ideologických a mocenských důvodů. Studium vlastních spisů těchto autorů nám odkrývá obtíže vzniku jejich průkopnické práce a zároveň ukazuje na potřebu tvůrčí svobody i v dnešní společnosti.
Příběh druhý: Astronom a Husův přítel Křišťan z Prachatic
V prvním století existence pražské univerzity na ní působil mistr Křišťan z Prachatic, starší přítel mistra Jana Husa, autor didakticky skvěle podaných traktátů o stavbě a užití astronomického přístroje astrolábu. Pro své kvality dílo vyšlo roku 1477 v italské Perugii tiskem jako vůbec první pojednání o astrolábu na světě, a to ve velké konkurenci desítek dalších textů o tomto přístroji s antickými kořeny. Vydáno bylo ovšem pod cizím jménem, protože autor z kacířských husitských Čech byl pro ostatní Evropu nežádoucí osobností. V přednášce budou shrnuty mj. důkazy o Křišťanově autorství obou spisů, známé teprve několik let.

A na závěr je tady k poslechu výše zmíněná přednáška s laskavým svolením manželů Hadravových.
(omlouvám se za nic moc kvalitu zvuku, ale nahrával jsem to na mobil).